Tady najdete skoro všechna dopravní letadla.
 Boeing 777
Boeing 777-200
Délka 63,73 m
Výška 18,51 m
Rozpětí 60,93 m
Hmotnost 139,0 t
Max. vzletová hmotnost 229,5 t
Max. užitečný náklad 49 t
Dostup 12.500 m
Cestovní rychlost 905 km/h
Dolet 9.500 km
Počet cestujících 305 -440
Uvedení do provozu 5/1995
Motory
Proudové 2x
Pratt&Whitney PW4077 345 kN
Rolls-Royce Trent 877 345 kN
General Electric GE90-77B 338 kN
Boeing 777-200LR
Délka 63,73 m
Výška 18,51 m
Rozpětí 60,93 m
Max. vzletová hmotnost 347,5 t
Max. kapacita nádrží 202,3 tis. l
Dostup 13.200 m
Cestovní rychlost 905 km/h
Dolet 16.400 km
Počet cestujících 301
Uvedení do provozu 3/2006
Motory
Proudové 2x
General Electric GE90-110B1 489 kN
Boeing 777-300
Délka 73,86 m
Výška 18,51 m
Rozpětí 60,93 m
Hmotnost 160,1 t
Max. vzletová hmotnost 263,1 t
Max. užitečný náklad 59 t
Dostup 13.100 m
Cestovní rychlost 893 km/h
Dolet 11.000 km
Počet cestujících 368-550
Uvedení do provozu 5/1998
Motory
Proudové 2x
Pratt&Whitney PW4098 436 kN
Rolls-Royce Trent 892 409 kN
General Electric GE90-94B 414 kN
Boeing 777-300ER
Délka 73,86 m
Výška 18,51 m
Rozpětí 60,93 m
Hmotnost 160,1 t
Max. vzletová hmotnost 351,5 t
Max. kapacita nádrží 181,3 tis. t
Dostup 13.100 m
Cestovní rychlost 893 km/h
Dolet 14.500 km
Počet cestujících 365
Uvedení do provozu 5/2004
Motory
Proudové 2x
General Electric GE90-115B 512 kN

V sedmdesátých letech zvažoval Boeing spuštění vývoje tří nových modelů - dvoumotorového 757 jako náhrady za starší 727, dvoumotorového widebody letadla 767 jako konkurenta pro Airbus A300 a třímotorového 777, jenž se měl poměřovat zejména s DC-10 a Lockheed TriStar. Vývoj dvou nových dvoumotorových strojů byl skutečně spuštěn a znamenal pro Boeing obchodní úspěch. Třímotorový 777 pro 275 cestujících, jenž byl nabízen ve dvou variantách s doletem 5.000 a 8.000 km, však nikdy z továren Boeingu neroloval.

Jeho vývoj byl totiž zastaven, zejména z důvodu značné složitosti třímotorového designu a neexistencí vhodných motorů. Zrušení programu mělo za následek určitou mezeru jak v kapacitě tak i v doletu mezi modely 767-300ER a 747-400. Poté, co Airbus začal s vývojem konkurečních letadel A330 a A340, nedalo na sebe dlouho čekat oznámení Boeingu o opětovném spuštění stroje 777. Tentokrát se však již jednalo o dvoumotrové letadlo, původně zamýšlené pouze jako prodloužená verze 767. Boeing však pro to nenašel pochopení u leteckých společností, které vyžadovaly odlišný design.

Boeing vyšel aeroliniím vstříc a bylo to poprvé, kdy měli letecké společnosti a cestující významnou úlohu při vývoji letadla. Konzultovány byly United Airlines, British Airways, Qantas či Cathay Pacific. Boeing 777 bylo také první letadlo, jež bylo zcela navrhováno pouze pomocí počítačové technologie, což umožnilo úsporu nákladů.

Jako téměř každý nový stroj přišel i 777 s několika zajímavými technologickými inovacemi. Použity byly nové vylepšené LCD displaye s informacemi o letu a fungování vnitřních systémů letadla. Zaveden byl i systém fly-by-wire, jenž umožňuje téměř zcela ovládání letadla pomocí digitálních systémů. Jako pohon byly použity do té doby nejvýkonnější a největší motory s průměrem tři a půl metru.

Boeing používá dvě charakteristiky pro označování letadel typu 777. Tím prvním je velikost trupu, která ovlivňuje kapacitu cestujících. Z tohoto pohledu rozlišuje Boeing verzi -200 a prodlouženou verzi -300 pro větší počet pasažerů. Druhou charakteristikou je dolet letadla, kde Boeing rozlišuje tři trhy. Trh A s doletem do 9.630 km, trh B s doletem od 10.740 do 14.260 a trh C s doletem nad 14.815 km. Tyto dvě charakteristiky jsou často jak Boeingem tak i leteckými společnostmi zkracovány do kratšího označení. Například prodloužená verze s dlouhým doletem označovaná 777-300ER bývá někdy uváděna jako 773B.

Vývoj letadla 777 byl spuštěn v říjnu 1990 a byl nabízen ve dvou verzích -200 s rozdílným doletem (segmenty A a B); verze s delším doletem byla později označena -200ER. Prvními zákazníky byly United Airlines (u verze -200) a British Airways (u verze -200ER). Do komerčního provozu vstoupily nové modely v květnu 1995 (-200), resp. v únoru 1997 (-200ER). Jako první ze všech letadel splnil 777 požadavky ETOPS (Extended Range Twin-engine Operation Performance Standards) pro lety, při nichž je letadlo během letu vzdáleno od nejbližšího vhodného letiště více než 180 minut.

V roce 2000 spustil Boeing vývoj verze -200LR (772C), o níž tvrdí, že bude letadlem s nejdelším doletem na světě. Stroj, který vstoupí do provozu během roku 2006, by měl být schopen běžně létat až 16,5 tisíce km bez mezipřistání. V listopadu 2005 pak tento stroj vytvořil při zkušebním letu rekord, když zvládl bez mezipřistání let z Hong Kongu do Londýna, během něhož urazil 21.602 km.

V červnu 1995 Boeing oznámil vývoj prodloužené verze -300 (773A), jež byla zamýšlena jako náhrada za starší stroje 747-100 a 747-200. Ve srovnání s těmito modely má podobnou kapacitu i dolet, o třetinu menší spotřebu paliva a o čtyřicet procent nižší náklady na údržbu. Prvním zákazníkem byly Cathay Pacific, které uvedly stroj do běžného provozu v květnu 1998.

Stejně jako u verze -200 nabídl Boeing i u prodlouženého modelu stroj s delším doletem a označením -300ER (773B), jenž je koncipován jako náhrada za 747-400. Důvodem je strategie Boeingu upřednostňovat typ 747 spíše jako nákladní letadlo, než letadlo určené pro přepravu cestujících. Jako první uvedly verzi -300ER do provozu Air France v květnu 2004, i když za zákazníka, který spustil vývoj tohoto typu, byly z politických důvodů označeny Japan Airlines. V roce 2004 byl pak spuštěn vývoj nákladní verze 777F, která bude mít nejdelší dolet ze všech současných nákladních letadel. Prvním zákazníkem je společnost Air France KLM, jež očekává první dodávku v roce 2008.

Navštěvujete: PLANES.CZ ???

ANO (1268 | 50%)
NE (1260 | 50%)

Bojíte se lítat dopravním letadlem?

ANO (1400 | 45%)
NE (1684 | 55%)
Airbus 330-200

Airbus 330-200

Name
Email
Comment
Or visit this link or this one